Navzdory šoku z cel je inflace mírná, akcie rostou a nezaměstnanost je nízká. Někteří odborníci tvrdí, že je příliš brzy na to, aby se dalo ifnormovaně odpovědět.
Když se Donald Trump před šesti měsíci vrátil do Bílého domu, řada ekonomů očekávala zlom v růstu největší světové ekonomiky. Jeho slib na začátku druhého funkčního období zahrnoval radikální omezení migrace, zeštíhlení federální vlády a především nový celní režim, který mohl mít zásadní dopady na inflaci, růst i globální obchod. Přesto se ekonomika Spojených států zatím ukázala jako pozoruhodně odolná – ačkoliv Trump naplnil své hrozby a v některých oblastech šel ještě dál, než mnozí čekali.
Americký prezident během několika prvních měsíců zintenzivnil deportace, pozastavil federální zakázky a oznámil dramatické navýšení cel na zboží ze zahraničí. Navzdory těmto krokům ekonomická data zatím ukazují překvapivou stabilitu. Inflace zůstává mírná, trh práce je robustní, akciové trhy se vzpamatovaly a korporátní zisky jsou silné.
Ačkoli ekonomika v prvním čtvrtletí roku zaznamenala pokles HDP o 0,5 %, trhy to vyhodnotily jako důsledek jednorázového efektu předzásobení před zavedením cel. Podle projekce GDPNow atlantského Fedu by měl druhý kvartál přinést růst HDP ve výši 2,4 %. Thomas Simons, hlavní ekonom pro USA ve společnosti Jefferies, upozorňuje, že pesimismus spotřebitelů neodpovídá tvrdým datům. „Nevidíme strukturální šoky, které by odstartovaly recesi,“ říká Simons.
Inflační tlaky jsou podle dosavadních údajů pod kontrolou. Spotřebitelské ceny sice v červnu meziročně vzrostly na 2,7 %, ale zůstávají hluboko pod vrcholem z roku 2022, kdy inflace přesáhla 9 %. Dlouhodobý cíl Fedu – 2 % – zůstává relativně nablízku.
Trh práce zatím překvapivě dobře vzdoruje nejistotě. V první polovině roku vzniklo v USA téměř 800 000 nových pracovních míst. Míra nezaměstnanosti se drží na úrovni kolem 4,1 %, což Fed považuje za plnou zaměstnanost. Výsledky firem rovněž působí uklidňujícím dojmem – 80 % ze společností v indexu S&P 500 (SPX), které už reportovaly výsledky za druhé čtvrtletí, překonalo očekávání analytiků.
Trump tento vývoj využil k tlaku na Federální rezervní systém (Fed), aby přistoupil ke snížení úrokových sazeb. Ve čtvrtek dokonce neobvykle navštívil sídlo Fedu, čímž připomněl aktivní přístup George W. Bushe z počátku tisíciletí. I přesto zatím vedení centrální banky zůstává zdrženlivé – většina členů výboru zatím nevidí dostatek důvodů ke změně politiky. Ekonom Vincent Reinhart však upozorňuje, že dva Trumpem jmenovaní guvernéři – Christopher Waller a Michelle Bowmanová – podporují snížení sazeb a vnímají cla spíše jako jednorázový šok, nikoli strukturální problém.
Zlepšuje se také nálada spotřebitelů. Index Michiganské univerzity ukazuje, že důvěra veřejnosti dosáhla pětiměsíčního maxima, zatímco inflační očekávání klesla. Tyto faktory zvyšují odolnost ekonomiky vůči nejistotě, kterou nový obchodní režim vyvolal.
Navzdory optimistickým datům se začínají objevovat první známky napětí. Červnová čísla o inflaci ukazují mírný růst cen u některého dovezeného zboží, zejména v oblasti domácích spotřebičů, oblečení a elektroniky. Znepokojivý je také propad trhu s nemovitostmi – prodeje stávajících domů klesly na devítiměsíční minimum, částečně kvůli vysokým sazbám hypoték.
Trh práce se může ukázat méně stabilní, než napovídají agregovaná čísla – většina červnového růstu připadla na veřejný sektor, zatímco v soukromých firmách se nábor zpomalil. Zatím se neprojevily ani plné dopady deportací a omezení vládních zakázek, které mohou mít v dalších měsících větší efekt.
Ekonom Maurice Obstfeld z Peterson Institute varuje, že odolnost americké ekonomiky může být pouze dočasná. Podle něj je stále možné, že dopady cel a dalších restriktivních opatření teprve přijdou. Zároveň upozorňuje, že povrchní stabilita může maskovat hlubší problémy, zejména pokud by se změnily spotřebitelské zvyklosti nebo ochladla investiční aktivita.
Administrativa však trvá na svém. Peter Navarro, architekt Trumpovy obchodní strategie, tvrdí, že cla nezasahují americké spotřebitele, ale výrobce v zemích, které si nemohou dovolit přijít o americký trh. „Břemeno nesou oni,“ říká. Nedávná data ale ukazují, že dopad cel se alespoň částečně přenáší i na ceny v USA.
Trump a jeho tým také kritizují klasické ekonomické modely. Oren Cass z think-tanku American Compass poznamenává, že většina předpovědí vychází z předpokladu, že volný trh je vždy optimální, a proto každé omezení automaticky považují za hrozbu. „Možná inflace ještě přijde. Ale ekonomové se mýlili pět měsíců po sobě, tak proč bych jim měl věřit?“ shrnuje postoj prezidentova poradce Joea Lavorgny.
La paire de devises EUR/USD a chuté de manière inattendue d’environ 60 pips lundi avant l’ouverture de la séance américaine, mais dès mardi, les mouvements de marché s’étaient calmés et le dollar américain avait, en pratique, achevé son rallye de trois jours. Rappelons que la semaine dernière, il n’y avait pas de raisons solides justifiant la hausse du dollar. La réunion de la Banque centrale européenne a été pleinement « hawkish », comme prévu, et aurait dû soutenir la monnaie unique. Si le marché a intégré les hausses de taux en zone euro (même si l’euro n’avait pas particulièrement progressé avant la réunion), nous devrions observer une réaction similaire à l’issue de la réunion de la Federal Reserve cette semaine. À l’heure actuelle, personne ne doute que la Fed relèvera son taux directeur, et le dollar a déjà augmenté trois jours de suite sans raison locale évidente. Notons également le rapport sur l’inflation américaine, attendu par le marché avec autant d’impatience que les Nonfarm Payrolls, mais qui n’a montré ni accélération ni écart notable par rapport aux prévisions. Le rallye du dollar observé vendredi soulève donc lui aussi certaines questions. En résumé : de jeudi à lundi, le marché a activement intégré dans les prix un durcissement futur de la politique monétaire de la Fed. La seule question restante est de savoir à quoi s’attendre après la réunion de la Fed, qui a lieu ce soir.
Logiquement, le dollar devrait baisser dans pratiquement tous les scénarios. Si le marché a déjà intégré le resserrement monétaire de la Fed, le dollar devrait reculer lorsque les traders prendront leurs bénéfices. Si la Fed ne relève pas son taux directeur (hypothèse que nous ne pouvons pas exclure), alors les récents achats de dollars sur le marché se révéleraient injustifiés. Mais est-il pour autant déjà temps de commencer à vendre le dollar, et existe-t-il une troisième issue possible ?
En réalité, oui. Nous envisageons que le marché soit en train de rechercher de nouveaux prétextes pour acheter le dollar, de sorte que la décision de la Fed en tant que telle pourrait être secondaire et ne servir que de catalyseur. Dans ce cas, le dollar continuerait de s’apprécier, et dès le lendemain, la quasi-totalité des analystes expliqueraient ce mouvement comme parfaitement logique, au motif que la Fed a durci sa politique monétaire. Personne ne se souviendrait du rallye des trois jours précédents. Nous soulignons une fois encore qu’il est facile de proposer, a posteriori, une explication à n’importe quel mouvement : il suffit de sélectionner les facteurs qui s’y prêtent. L’exercice difficile consiste à prévoir ce mouvement à l’avance.
Nous estimons qu’au-delà de la réunion de la Fed — qui pourrait être « hawkish » — aucun facteur fondamental ne milite en faveur d’une poursuite de l’appréciation du dollar. Nous nous attendons donc à ce que la monnaie américaine reprenne sa tendance baissière après l’annonce de la décision de la Fed. La paire EUR/USD a retracé environ 50 % de la dernière jambe de hausse visible sur le graphique journalier, et le nuage Ichimoku sur cette unité de temps a été franchi. Le contexte fondamental ne soutient pas le dollar, pas plus que la géopolitique. Par conséquent, nous continuons de considérer, comme auparavant, la récente vigueur du dollar comme un simple mouvement correctif.
La volatilité moyenne de la paire de devises EUR/USD au cours des 5 dernières séances de trading, au 15 septembre, est de 47 pips et est classée comme « faible ». Nous anticipons que la paire évoluera entre 1,1496 et 1,1590 mercredi. Le canal de régression linéaire supérieur est orienté à la hausse, ce qui indique une tendance haussière. Le CCI est entré en zone de survente pour la deuxième fois, signalant une possible fin de la correction baissière. Une divergence haussière s’est également formée.
S1 – 1,1536
S2 – 1,1475
S3 – 1,1414
R1 – 1,1597
R2 – 1,1658
R3 – 1,1719
La paire EUR/USD poursuit une tendance haussière sur l’unité de temps 4 heures, qui pourrait marquer le début d’une nouvelle phase d’un mouvement haussier global sur des unités de temps supérieures. Le contexte fondamental global pour le dollar reste négatif, mais en 2026, la géopolitique d’abord, puis la posture « hawkish » de la Fed ont apporté un soutien solide à la devise américaine. Toutefois, à l’heure actuelle, ces facteurs ne soutiennent plus le dollar. Avec un prix évoluant sous la moyenne mobile, il convient d’envisager des positions vendeuses dans le cadre de la correction, avec des objectifs à 1,1496 et 1,1475. Au-dessus de la ligne de moyenne mobile, les positions acheteuses restent adaptées, avec des objectifs à 1,1658 et 1,1719.
Les canaux de régression aident à déterminer la tendance actuelle. S’ils sont tous deux orientés dans la même direction, cela signifie que la tendance est actuellement forte ;
La ligne de moyenne mobile (paramètres 20,0, smoothed) définit la tendance à court terme et la direction dans laquelle il convient de trader pour le moment ;
Les niveaux de Murray sont des niveaux cibles pour les mouvements et les corrections ;
Les niveaux de volatilité (lignes rouges) représentent le canal de prix probable dans lequel la paire devrait évoluer au cours des 24 prochaines heures sur la base des indicateurs de volatilité actuels ;
L’indicateur CCI – son entrée en zone de survente (sous -250) ou en zone de surachat (au-dessus de +250) indique qu’un retournement de tendance dans la direction opposée est imminent.
QUICK LINKS
Contactez-nous 
