Americké akciové trhy zavřely mírným poklesem, protože investoři čekají na ekonomické signály
Americké akciové trhy zavřely ve čtvrtek o trochu níž po neklidné seanci, kdy se střídaly zisky a ztráty. Investoři se snažili pochopit nejnovější makroekonomické údaje a tón prohlášení Federálního rezervního systému, které bylo protkáno obavami z obchodních bariér.
Sentiment na Wall Street se v posledních týdnech výrazně zhoršil v souvislosti s řadou údajů, které poukazují na možné zpomalení hospodářského růstu a pokles spotřebitelského optimismu. Vše se děje na pozadí pokračující obchodní roztržky, ke které došlo poté, co Washington zavedl nová odvetná cla.
Akcie ve třech z předchozích čtyř obchodních seancí přesto rostly. Rally byla mimořádně silná ve středu, kdy si index S&P 500 připsal více než 1 % poté, co Fed ponechal klíčovou úrokovou sazbu beze změny. Regulátor také potvrdil úmysl snížit sazby do konce roku dvakrát po 0,25 %, ož je v souladu s jeho prognózou z doby před třemi měsíci.
Centrální banka dále uvedla, že očekává slabší hospodářský růst a alespoň dočasně vyšší inflaci. Měnová politika má díky tomu určitý manévrovací prostor.
Klíčové indexy zakončily den v červených číslech.
Nejnovější údaje z amerického trhu práce daly investorům důvod k zamyšlení: počet počátečních žádostí o podporu v nezaměstnanosti minulý týden mírně vzrostl. Sice nijak dramaticky, ale spolu s dalšími faktory – škrty ve vládních výdajích, vysokými výpůjčními náklady a politickými turbulencemi – vytváří chmurný obrázek.
Conference Board mezitím oznámila pokles svého indexu předstihových ekonomických ukazatelů, který po lednovém poklesu o 0,2 % v únoru klesl o 0,3 %. Jedná se o druhý měsíc v řadě, kdy se posunul směrem dolů, což ukazuje na potenciální zpomalení růstu.
Trh čím dál víc počítá s tím, že Fed letos uvolní měnovou politiku. Současná očekávání podle platformy LSEG naznačují snížení sazeb v roce 2025 o 63 bazických bodů a 71% šanci na první snížení o 25 bazických bodů už v červnu.
Z 11 hlavních sektorů indexu S&P 500 jsou nejzranitelnější technologie. Odvětvový index se dostal do záporných hodnot a vyvíjí největší tlak na celý trh. Růst vykázaly zároveň i energetické společnosti: ceny ropy vyskočily o téměř 2 % poté, co USA zavedly nové sankce proti Íránu. Tyto akce přiživily obavy o dodávky, což vyvolalo růst cen černého zlata.
Navzdory všeobecnému napětí se v podnikovém sektoru našel prostor i pro příjemná překvapení. Akcie Darden Restaurants, která provozuje řetězec Olive Garden, během jediného dne prudce vzrostly - +5,77 %. Příčinou je optimistický výhled společnosti, která uvedla, že obchodní cla nebudou mít na její podnikání výrazný dopad.
Jiná situace čekala Accenture. Akcie tohoto poradenského gigantu klesly o 7,26 % a zaznamenaly tak nejprudší jednodenní pokles za poslední rok. Firma uvedla, že snahy Trumpovy administrativy o snížení federálních výdajů vedly ke kolapsu několika vládních zakázek, což poškodilo její tržby a prognózy.
Nejnovější makroekonomické údaje z USA byly smíšené, ale daly trhům důvod k opatrnému optimismu. Počet žádostí o podporu v nezaměstnanosti zůstal prakticky beze změny, což ukazuje na stabilní trh práce. Překvapením však byl nárůst prodeje stávajících domů, který překonal odhady analytiků a dočasně rozptýlil obavy z blížícího se zpomalení ekonomiky, a to navzdory opatrným a sníženým ekonomickým prognózám, které den předtím zveřejnil Federální rezervní systém.
Po rozhodnutí Fedu ponechat sazby beze změny učinila podobný krok i Bank of England. Britský regulátor však navzdory pauze ve zvyšování sazeb rychle varoval, že nelze očekávat, že by sazby byly v dohledné době sníženy. Centrální banka tváří v tvář rostoucí ekonomické nejistotě preferuje flexibilitu a nechce se pouštět do unáhlených opatření.
Každá z evropských centrálních bank se v prostředí turbulencí ve světě rozhodla pro svou vlastní strategii. Švýcarská národní banka nečekaně snížila úrokovou sazbu téměř na nulu a připustila, že jí obchodní politika Washingtonu dělá čím dál větší starosti.
Švédská centrální banka oproti tomu zvolila vyčkávací přístup, ponechala současné sazby beze změny a zdůraznila úmysl pružně reagovat na výzvy zvnějšku.
Turecko ale přijalo tvrdé a okamžité opatření: regulátor v prostředí prudké devalvace liry, způsobené politickou krizí po zatčení hlavního oponenta prezidenta Erdogana, prudce zvýšil jednodenní sazbu na 46 %, aby omezil měnovou paniku.
Evropské finanční trhy reagovaly na vlnu rozhodnutí centrálních bank znatelným poklesem. Regulační úřady napříč kontinentem hovoří o vysoké míře nejistoty a vyhlídky na novou globální obchodní válku vyvíjejí na investory stále větší tlak.
Pokles pocítily klíčové indexy rozvojových trhů, přičemž index MSCI Emerging Markets klesl o 3,16 bodů, tj. 0,28 %, na hodnotu 1 140,13.
Nejširší index asijsko-pacifických akcií (bez Japonska) také skončil v červených číslech, když se propadl o 0,14 % a uzavřel na 593,12 bodech.
Poklesu se nevyhnul ani japonský trh: Nikkei 225 ztratil 93,54 bodů, tj. 0,25 %, a obchodní den zakončil na úrovni 37 751,88. Tlak na trh zvyšují jak domácí obavy ze zpomalení hospodářského růstu, tak globální rizika včetně kolísání měn a rostoucí geopolitické nestability.
Americká měna posílila v očekávání, že Federální rezervní systém nespěchá s uvolněním měnové politiky. Prohlášení Fedu zchladila prognózy investorů ohledně brzkého snížení sazeb a dolar okamžitě reagoval růstem.
Dolarový index, který sleduje dynamiku "greenbacku" vůči šesti hlavním měnám, vzrostl o 0,41 % na hodnotu 103,80. Euro naopak kleslo o 0,44 % a obchodovalo se za 1,0853 USD.
Dolar mírně posílil i vůči japonskému jenu, a to o 0,06 % na 148,77.
Americký trh se státními dluhopisy vykazoval zpočátku pokles, který se ale ve druhé polovině seance začal zmenšovat. Účastníci trhu zaujali vyčkávací postoj: nejistota ohledně budoucího hospodářského růstu spolu s měnovou politikou nutí investory k opatrným investicím do státních cenných papírů.
Ceny ropy ve světě znovu vzrostly. Růst vyvolaly hned dva faktory: zavedení nových amerických sankcí vůči Íránu a zvýšeným napětím na Blízkém východě. Do popředí se opět dostala hrozba přerušení dodávek energií, což se okamžitě projevilo na kotacích.
Investoři čím dál víc sázejí na scénář, že politická rizika budou hlavním faktorem komoditního trhu, zejména v podmínkách, kdy fundamentální ukazatele zůstávají pod tlakem.
Americká WTI posílila o 1,64 % na 68,26 USD za barel. Vlajková loď světového benchmarku, severomořská ropa Brent, si zároveň připsala 1,72 % a obchodní seanci zakončila na 72,00 USD za barel.
Trh s komoditami podpořila jak eskalace napětí na Blízkém východě, tak nové americké sankce vůči Íránu. Tyto faktory zvýšily obavy investorů o stabilitu dodávek a potenciální narušení se okamžitě promítají do růstu cen.
Po působivém skoku, kdy zlato přepsalo historická maxima, jeho kotace mírně klesly. Investoři částečně vybírali zisky, což způsobilo technickou korekci. Nicméně fundamentální podpora pro zlato je stále silná.
Spotové zlato kleslo o 0,07 % na 3 044,90 USD za unci, zatímco futures na americké zlato vzrostly o 0,15 % na 3 040,60 USD za unci.
Ve prospěch dalšího růstu hovoří řada faktorů: mírný postoj Fedu k budoucím úrokovým sazbám, silnější geopolitické turbulence a rostoucí poptávka po bezpečném přístavu dělají ze zlata atraktivní aktivum pro investory, kteří se snaží ochránit svůj kapitál.
RYCHLÉ ODKAZY
Kontaktujte nás 
