Americké akciové trhy byly v úterý opět pod tlakem. Pokračující výprodej akcií zvýšil obavy investorů, kteří se děsí negativního dopadu nových celních hrozeb na globální ekonomiku.
Obchodní seance se odehrávala v podmínkách vysoké volatility. Obavy z cel vystřídaly krátkodobé naděje na vyřešení konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou, které na chvíli podpořily kotace. Tento efekt však byl krátkodobý.
Klíčový index S&P 500 (.SPX) zaznamenal pokles na 5 528,41 bodů a přiblížil se tak hranici, která je tradičně považována za korekci trhu – jde o 10% pokles od úrovně rekordního zavíracího maxima 6 144,15 bodů, zaznamenaného 19. února.
Další tlak na trh vyvinulo prohlášení bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa o zvýšení cel na kanadskou ocel a hliník na 50 %, které vstoupí v platnost v nejbližších hodinách.
Analytici Goldman Sachs na nestabilitu reagovali revizí prognózy pro index S&P 500 pro konec roku 2025. Nyní jejich odhad činí 6 200 bodů namísto dříve očekávaných 6 500 bodů. Hlavními rizikovými faktory jsou nejistota v oblasti celní politiky a možné zpomalení hospodářského růstu.
I s novou prognózou zůstává úroveň 6 200 nad posledním zaznamenaným závěrem na úrovni 5 572,07, ale důvěra v její dosažení se stále snižuje.
Dalším znepokojivým signálem byl pondělní prudký jednodenní pokles indexu S&P 500. Jednalo se o nejvýraznější jednodenní pokles od 18. prosince, který z nedávného vrcholu trhu vymazal 4 biliony dolarů.
Nová vlna celních hrozeb vyvolává mezi investory obavy. Trumpova hospodářská politika, včetně cel na Kanadu, Mexiko a Čínu, by mohla vážně ohrozit hospodářský růst. Rizika hospodářského zpomalení nebo dokonce recese jsou stále reálnější.
Akciový trh zůstává ve stavu zvýšené úzkosti a investoři pozorně sledují, co se bude dít dál.
Americké akciové trhy zahájily týden masivním poklesem. V pondělí zaznamenal index S&P 500 nejprudší denní pokles od 18. prosince a vymazal tržní hodnotu více než 1,3 bil. dolarů. Ztráty od jeho posledního vrcholu nyní přesáhly ohromující 4 bil. dolarů.
Také technologický Nasdaq se ocitl v oblasti korekce a od svých předchozích maxim klesl o 10 %. Celkově index S&P 500 za poslední dva obchodní dny ztratil více než 3,4 %, což je jeho nejhorší výkon od srpna.
Trhy však zůstaly pod tlakem a hlavní benchmarky uzavřely obchodování na nižší úrovni.
Investoři nadále analyzují potenciální rizika spojená s geopolitickými a ekonomickými faktory. Hrozba eskalace obchodních válek, nestabilita v mezinárodních vztazích a nejistota ohledně hospodářské politiky USA tvoří výbušný koktejl, který může na akciový trh vyvíjet dlouhodobý tlak.
V nadcházejících dnech se bude pozornost účastníků trhu upínat k dalším rozhodnutím Bílého domu, reakci světových ekonomik a makroekonomickým údajům, které mohou poskytnout nové vodítko určující vývoj trhu.
Finanční trhy po celém světě zažily po posledních prohlášeních Donalda Trumpa vážný šok. Jeho iniciativa zavést odvetná cla vůči hlavním obchodním partnerům vyvolala ostrou reakci investorů. Ekonomické ukazatele zároveň vydávají znepokojivé signály: čerstvé údaje naznačují možné oslabení americké ekonomiky.
Pozornost účastníků trhu se nyní soustředí na statistiku spotřebitelských cen, která bude zveřejněna ve středu. Tato zpráva by měla ukázat, zda došlo ke zpomalení inflace, což může ovlivnit další rozhodování Federálního rezervního systému.
Navzdory chmurným vyhlídkám americké ministerstvo práce oznámilo, že v lednu došlo k nárůstu počtu volných pracovních míst. To může naznačovat pokračující posilování trhu práce, není však jasné, zda tento faktor podpoří ekonomiku v dlouhodobém horizontu.
Všech 11 hlavních sektorů indexu S&P 500 skončilo obchodování v červených číslech. Nejméně postiženými sektory však byly sektory technologií (.SPLRCT) a zboží dlouhodobé spotřeby (.SPLRCD), které již vykázaly nejhorší dynamiku od začátku roku.
Spotřebitelskou náladu podkopává také rostoucí nejistota ohledně obchodní politiky USA, přičemž vedoucí pracovníci velkých společností stále častěji uvádějí, že celní nestabilita by mohla negativně ovlivnit budoucí zisky podniků.
Mezi společnostmi zasaženými poklesem trhu byly především velké řetězce maloobchodních prodejen.
Ekonomická nejistota zasáhla také sektor leteckých společností.
Širší pokles leteckých společností způsobil pokles indexu Dow Transportation (.DJT) o 3,1 %.
Pod tlakem se prohnuly i technologické společnosti, přičemž postiženy byly i velké technologické společnosti.
Investoři zůstávají v napětí a vyčkávají na další vývoj. Politická nejistota, zhoršující se ekonomické vyhlídky a rostoucí celní rizika vytvářejí pro akciový trh vysoce volatilní prostředí. Nadcházející dny se budou odvíjet od makroekonomických údajů a případných regulatorních oznámení, která by mohla ovlivnit další pohyby cen.
Finanční analytici v prostředí nestability na akciovém trhu nadále revidují své prognózy. Investiční banka Citi se stala poslední brokerskou společností, která snížila své doporučení pro americké akcie na neutrální, což naznačuje, že účastníci trhu jsou stále skeptičtější ohledně vyhlídek růstu vzhledem k dopadům celní politiky a rizikům zpomalení ekonomiky.
Navzdory divokým výkyvům na trhu a obavám investorů si Donald Trump stojí tvrdě za svou strategií uvalování cel. V úterý se setkal s generálními řediteli největších amerických korporací a uvedl, že cla by mohla být dále zvýšena, pokud to budou vyžadovat ekonomické okolnosti.
Schůzka byla součástí setkání Business Roundtable, kterého se zúčastnili generální ředitelé gigantů, jako jsou Apple (AAPL.O), JPMorgan Chase (JPM.N) a Walmart (WMT.N). Mnohé z těchto společností již pocítily negativní dopad tržních otřesů způsobených obavami z recese a rostoucí inflace.
Den předtím také Trump jednal v Bílém domě za zavřenými dveřmi se zástupci technologického sektoru a diskutoval o dopadu celní politiky na toto odvětví.
Před setkáním Trump veřejně popřel volatilitu na trhu s tím, že investoři by měli současnou situaci vnímat jako příležitost. Slíbil, že se časem finanční ztráty změní v zisky pro ty, kteří nepropadnou panice.
Část jednání uzavřená pro tisk přinesla několik překvapivých oznámení. Podle lidí obeznámených s jednáním Trump slíbil urychlit schvalování projektů z hlediska ochrany životního prostředí a snížit korporátní daně na 15 % pro společnosti, které v USA zřídí výrobu.
Tento krok má povzbudit podniky k lokalizaci výroby a snížit jejich závislost na zahraničních dodávkách, zejména z Číny a Mexika.
Již dříve Trump zavedl dodatečné 20% clo na čínské zboží a 25% clo na dovoz z Kanady a Mexika. Pro severoamerické sousedy však byla účinnost většiny cel dočasně odložena do 2. dubna.
Do tohoto data plánuje Trump zavést nový globální celní režim, který se dotkne všech obchodních partnerů USA. To znamená, že by globální trhy mohly čelit ještě vážnějším otřesům, pokud se nová strategie americké administrativy ukáže být tvrdší, než se očekávalo.
Podnikatelská komunita sleduje vývoj s obavami. Zvýšení cel již nyní vytváří tlak na mezinárodní obchod, zpomaluje dodavatelské řetězce a vytváří nejistotu pro velké společnosti.
Hlavní otázka zní: přinese Trumpova hospodářská politika skutečně slibovaný růst, nebo globální ekonomika vstoupí do nové fáze nestability? Odpověď na tuto otázku bude záviset na dalších rozhodnutích Bílého domu a reakci světových trhů.
RYCHLÉ ODKAZY
Kontaktujte nás 
